Pomáhat a chránit. Nebo lovit teroristy
Na gymplu počátkem čtvrťáku si celá třída lámala hlavu nad tím, na jakou školu si dát přihlášku. Někteří neměli jasno do poslední chvíle, o jiných by se naopak dalo říct, se pro svou kariéru rozhodli už dávno. Jedním z nich byl i spolužák Martin. Už v prváku si četl knihu Úvod do kriminalistiky, kromě toho chodil do posilovny a vůbec bral tělocvik mnohem vážněji než my, kteří jsme si většinou šli jen užít trochu zábavy při fotbalu. Po Martinově přiznání, že chce na Policejní akademii, se někteří spolužáci smáli. V té době byla totiž populární stejnojmenná americká komedie, která policisty nevykreslovala v příliš dobrém světle. To však Martinovi nevadilo a šel si dál za svým cílem.
Martinovo nadšení pro policejní obor nadchlo jiného spolužáka – Honzu. Ten si na poslední chvíli podal také přihlášku na Policejní akademii a vypadalo to, že skutečně věří ve vlastní úspěch. Stačí mu prý jeho vlastní hlava a dobrá fyzička, žádný přípravný kurz rozhodně nepotřebuje. Tenkrát bral vážně náhlé Honzovo rozhodnutí málokdo. Jediný efekt, který to v rámci třídy přineslo, byla zvýšená pozornost o tuto školu. Postupně jsme zjišťovali, že Policejní akademie ČR je univerzitou s mnoha zajímavými předměty, kterým by se mnoho z nás vůbec nebránilo, natož aby nás napadlo se jim vysmívat. Pro někoho zněly předměty jako obchodní právo a hospodářská politika sice trochu nudně, ale bohatě je vyvažovaly ty s poněkud dobrodružnými názvy, například taktika služebních zákroků, terorismus nebo bezpečnost informací.
Výsledek dopadl dle očekávání všech. Martina, policistu tělem i duší, na studium přijali. Honza zůstal pod čarou. Šel studovat jinou univerzitu a vypadalo to, že jeho momentální rozhodnutí bylo jen krátkodobé pomatení mysli. Když se pak podzim chýlil ke konci a na Prahu se začaly snášet první sněhové vločky, dali jsme si sraz s několika spolužáky, kteří v hlavním městě studují. Byl mezi nimi i Honza a k velkému překvapení všech vyprávěl, že jeho myšlenka se studiem na policejní akademii vůbec není pryč, naopak, začal chodit napřípravný kurz na Policejní akademii a doufá, že tento rok se na něj usměje štěstí. Poté nám popisoval, co se na takovém přípravném kurzu učí. Hlavní jsou prý předměty, u kterých často vůbec nechápe, k čemu by mu mohly být při studiu dobré. U přijímaček je ale chtějí. Že bude studovat politologii, právo a ekonomii je jasné už od začátku, ale že se bude učit kapitoly z dějin moderního umění, to skutečně nečekal.
Potkali jsme se opět za půl roku. To už měl Honza za sebou přípravný kurz na Policejní akademii a zářil sebevědomím. Na rozdíl od loňska ovšem oprávněně. Tentokrát uspěl a o přípravném kurzu mluví jako o nejlepší investici svého života. Přestože se o kriminalistiku nezajímal už od útlého věku jako Martin, dokázal se za krátkou dobu naučit vše potřebné, aby byl na vysněnou univerzitu přijat. Na studium se těší jak malý kluk, obzvlášť poté, co mu Martin prozradil některé detaily ze studia. Nejvíce se prý teď zajímá o terorismus a mezinárodní bezpečnost. Vážně přemýšlí o roční stáži u Interpolu, kde by rád později i pracoval. Chránit občany celé Evropy je prý jeho sen.
Pokud chcete také větší bezpečnost pro své spoluobčany, stát se slavným kriminalistou nebo třeba odborníkem na terorismus, doporučuji absolvovat přípravný kurz na Policejní akademii, který vás dokonale připraví na přijímací zkoušky na tuto univerzitu. Jedna z mála společností, která tento kurz nabízí, je Tutor. Aktuální termíny a ceny si ověřte na jejich stránkách, pak už vám zbývá jen mnoho zápalu pro věc a trochu toho štěstí.